Nikotin

Nikotin

Nikotin

- je vysoce návyková psychoaktivní látka (farmakologický a behaviorální proces determinující vznik závislosti je u tabáku podobný jako u heroinu a kokainu).

- za 10 vteřin po vdechnutí se nikotin dostává do mozku

- v první fázi působí nikotin stimulačně a pak přechází do fáze mírného útlumu

- nikotin vyvolává závislost, která kuřáka nutí, aby udržoval hladinu nikotinu na potřebné úrovni

- k abstinenčním příznakům patří nervozita, neschopnost soustředit se, deprese, podrážděnost, nutkavá touha po cigaretě

nikotin způsobuje zrychlení činnosti srdce, stažení srdečních cév, vysoký krevní tlak, zvýšení obsahu mastných kyselin v krvi, pokles hormonu estrogenu

- závislost na nikotinu je stav, který nutí člověka kouřit i přes znalosti zdravotních následků a úsilí přestat, nejde o nedostatek vůle nebo o poruchu

- nikotin je rovněž prudký jed (smrtelnou dávku představuje již pouhých 60 mg látky aplikované do žíly)

 

Složení cigaretového kouře obsahuje více než 4000 složek 

    nejméně 200 je prudce jedovatých

   50 z nich jsou známe kancerogeny

Základní součásti cigaretového kouře jsou:  

   ARSEN – jako jed na krysy

   DEHED – jako saze v komíně

   DIOXINY – jako spalovny odpadů

   FORMALDEHYD – jako kuličky proti molům

   KYANID – jako jed na myši

   MOČOVINU – jako výměšky

   NIKOTIN – jako jed na mšice

   OXID UHELNATÝ – jako výfukové plyny

 

Dehet

Dehet je nejnebezpečnější součást tabákového kouře.

V podobě aerosolu se při jeho vdechnutí dostává hluboko do plic, kde se ukládá a ochromuje samočisticí schopnost dýchacích cest a poškozuje plicní sklípky.

Také je příčinou vzniku rakoviny  a chronických plicních onemocnění.

Oxid uhelnatý

Oxid uhelnatý se pevně váže na červené krvinky a zabraňuje jim v přenosu kyslíku ke tkáním.

 

Zdravotní následky kouření

Ovlivňuje negativně téměř všechny orgány a tkáně lidského těla.

Přispívá prokazatelně ke vzniku cca 25 nemocí.

Je rizikovým faktorem pro vznik onemocnění srdce, cévní mozkové příhody, onemocnění periferních cév, rakoviny plic a dalších orgánů, chronického zánětu průdušek, rozedmy plic, vývojových poruch plodu, zvyšuje kazivost zubů, má nepříznivý vliv na pokožku a hojení ran, snižuje vstřebávání některých vitamínů, komplikuje reprodukci.

Pasivní kouření

- vzduch znečištěný tabákovým kouřem (ETC)

- hořící cigareta kromě hlavního proudu produkuje proud vedlejší, v němž je obsah zplodin mnohonásobně vyšší

- nekuřák, který stráví hodinu v silně zakouřeném prostředí, vdechne takové množství škodlivin, jakoby vykouřil 15 cigaret (nejvíce jsou ohroženy děti)

- expozice ETC může být příčinou náhlého úmrtí kojenců, zánětu středního ucha, vzniku astmatu, častých onemocnění dýchacích cest.

 

Počty kuřáků podle pohlaví a věku v ČR
 
V ČR kouří asi 1/3 dospělé populace. 
Většina kuřáků začala kouřit před 18 rokem věku.

Muži

15 – 19 let ……………………… 19 %

20 – 24 let ……………………… 30 %

25 – 34 let ……………………….36 %

35 – 44 let ……………………….29 %

45 – 54 let ……………………….37 %

55 – 60 let ……………………….33 %

Ženy

15 – 19 let ………………………..15 %

20 – 24 let ……………………… 26 %

25 – 34 let ……………………….26 %

35 – 44 let ……………………… 25 %

45 – 54 let ……………………….18 %

55 – 60 let …………………….…14 %

 

Úmrtnost na následky kouření – celosvětově

Na následky kouření umírá 50 % kuřáků.

Z nich polovina předčasně (ztrácí 20 - 25 let života). V roce 1990 zemřely 3 miliony lidí na světě, v roce 2000  4 miliony lidí v roce 2003 4, 83 miliony lidí. Pokud se budou počty kuřáků zvyšovat současným tempem, v roce 2020 zemře na následky kouření 10 milionů lidí. Tzn. na zemi zemře na následky kouření 560 lidí každou hodinu, 13 400 lidí každý den a 4,8 milionů za rok.

Úmrtnost na následky kouření v ČR

 Denně zemře na následky kouření 65 lidí, týdně 500 lidí, ročně 23 000 lidí.

Vyhledávání

© 2009 Všechna práva vyhrazena.